O mně     Twitter

ARCHIV – tento článek je již staršího data. Doufám, že mnoho myšlenek v něm je stále platných, avšak některé informace již mohou být zastaralé.  

Nový snizekweb.cz: informační architektura

26.2.2008

Proč jsem odstranil ze svého webu sekci Články a jak propaguji v rámci webu starší hodnotný obsah? Dozvíte se v prvním dílu seriálu věnovaného redesignu Snizekweb.cz!

Schizofrenie weblog-články

Dříve byly hlavními sekcemi webu Weblog a Články. Když jsem je v roce 2005 takto navrhl, myslel jsem, že v článcích budou texty trvalejší povahy, které by neměly zapadnout, zatímco weblog se bude věnovat aktuálním tématům, komentářům a celkově textům, u kterých není škoda, že po čase už nebudou vidět.

V praxi to ale všechno bylo jinak. Jediným dělícím prvkem se stala délka textu, hodnotné články s dlouhodobou hodnotou se často nacházely i ve weblogu. Navíc bylo dělení na weblog a články velmi těžko pochopitelné pro většinu návštěvníků, se kterými jsem mluvil. Chtělo to veškerou pozornost orientovat pouze na jednu sekci – jak pozornost čtenářů, tak třeba těch, kteří na mě chtějí odkázat. Proto jsem články včlenil do weblogu (weblog vyhrál díky vyšší návštěvnosti i proto, že už je můj web jako weblog převážně vnímán).

Propagace starších hodnotných článků

Pro odborná internetová média, která vychází pravidelně, je vždy velkou výzvou bránění se situaci, kdy jsou starší stále hodnotné články pohřbívány v archivu – nacházejí se kdesi v hloubi rubrik či archivních stránek a noví čtenáři média se orientují pouze na nové články. Na starší články sice přicházejí lidé z vyhledávačů, ale i tak je jejich pohřbení velká škoda, protože by mohly prakticky napořád médiu pomáhat.

Čelí se tomu různými způsoby, např.:

  • vytvořením průvodce po určitém tématu s odkazy na hodnotné články z archivu,
  • odkazováním na starší související články uvnitř nových článků či automatizovaně na jejich konci,
  • podrobnou taxonomií, např. pomocí tagů a tématických map nebo
  • označováním kvalitních článků a jejich propagací.

I mě rvalo srdce, když jsem viděl, že mé starší texty strádají kdesi v propadlišti dějin, ačkoliv jsou stále relevantní. Proto jsem se rozhodl pro následující řešení:

  • Starší kvalitní články jsou ručně označovány v CMS. Pokud je článek zařazen mezi kvalitní, zobrazuje se v příslušné kategorii, dostane výrazný zelený grafický prvek, který ho odlišuje ve výpisu článků, a kromě toho je nabízen na speciálních místech webu.
  • Většina článků je zařazena do témat. Ta spojují související články a jsou nabízena v levém sloupci a pod každým článkem (čtenář může snadno přejít na další články z tématu toho, který je právě zobrazen).
  • O tématech je třeba uvažovat jako o „ostrůvcích“, které spojují nějakým způsobem příbuzné články. Nejedná se o kategorie, které vyčerpávajícím způsobem rozdělují určitou oblast – v mém případě by kategorie byly tak široké, že by jejich obsah ve skutečnosti nikdy nedostál názvu. Jedná se tedy o návrh spíše ze zdola (od dat) než ze shora (z vnějšího pohledu).
  • Z předchozího bodu plyne, že jeden článek nemusí být zařazen pod žádné téma (pokud jsem dříve nenapsal žádný článek na podobné téma) a může být zařazen i pod více témat. Témata jsou svým konceptem podobná tagům.
  • Náhodně vybraný článek, seznam témat a odkazy na poslední články se nacházejí v patičce. Ta je velkým trendem současné doby, stále více se totiž potvrzuje, že uživatelé dávají koncům stránek a článků velkou pozornost. Ze stejného důvodu se podobné odkazy nacházejí i pod každým článkem (zkuste si kliknout na „stojí to za to?“).
  • Kromě těchto automatizovaných metod ještě ručně propojuji články na jiné související články (v CMS) a odkazuji se pravidelně v noých článcích na ty staré (to už jste poznali).

Díky těmto opatřením by mé starší články měly i nadále získávat jistou pozornost. Samozřejmě, může se stát, že čtenář neobjeví zajímavý starší článek, i když pro něj bude velmi relevantní. Je třeba si uvědomit, že všechna tato opatření vedou ke zvýšení pravděpodobnosti nalezení relevantní informace, ale nedávají jistotu. S ničím jiným než pravděpodobností v informační architektuře na webu stejně nepracujeme.

A to je dnes všechno, článek už je dlouhý až moc. Další část „příběhů z redesignu“ si nechám na jindy.

6 komentářů od čtenářů

 

Přidat komentář

1. Libor Chaloupka | 26.2.2008, 8.42

Martine, díky za fajn článek, mám jenom 2 dotazy – proč neumožnit přímo čtenářům hodnotit, zda se jedná o kvalitní článek nebo ne ?? Nebo podle čeho v CMS posuzuješ, zda se jedná o kvalitní článek? Počet přečtení článku ?

A malá poznámka na závěr – ta schYzofrenie v druhém nadpisu, to je schválně nebo pouhá chybka ? Dost mne to tluče do očí :)

2. Martin Snížek | 26.2.2008, 12.31

proč neumožnit přímo čtenářům hodnotit, zda se jedná o kvalitní článek nebo ne

Dobrá otázka. Důvodem je, že jsou podle mě často hodnotné ty články, které třeba nemají tak vysokou čtenost ani nejsou hodnoceny dobře „masou“ čtenářů. U těch, kterým se zamlouvají, ale často pomůžou víc, než ty masově čtené.

Kvalitu článku tedy posuzuji subjektivně, i když taková měřítka, jako čtenost, počet odkazů apod. samozřejmě také jsou jedním z kritérií.

A malá poznámka na závěr – ta schYzofrenie v druhém nadpisu

Asi bych si měl najmout korektora, v minulém článku jsem měl také chybu :-)

3. Martin | 1.3.2008, 21.14

Dopredu sa ospravedlňujem za spam, ale snažím sa využiť všetky možnosti…

Dobrý deň,

som študentom 5. ročníka Žilinskej univerzity fakulty Prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov. Momentálne pracujem na diplomovej práci s názvom METODIKA HODNOTENIA WEB STRÁNOK – ELEKTRONICKÝ OBCHOD a chcel by som Vás poprosiť o vyplnenie dotazníka, ktorý je k mojej práci nevyhnutne potrebný. Dotazník Vám zaberie 5 max. 10 minút a neobsahuje žiadne otázky týkajúce sa citlivých interných firemných záležitostí. Výsledky dotazníka sú anonymné a budú použité výlučne na účel diplomovej práce.

Dotazník je venovaný webmastrom elektronických obchdov, adresa : http://survey.easyresearch.cz/…2OANoMK.aspx

Za pomoc by som Vám chcel vopred vyjadriť veľkú vďaku.

4. Horník | 5.3.2008, 23.26

Změny jsou príma! Myslím, že informační architektura je alfou a omegou úspěšného webového projektu (předpokládá se samozřejmě kvalitní obsah a kompaktní — třebaže minimalistická — grafická forma).

Zajímalo by mě, co si Martin myslí o orientaci kontextových prvků a subnavigace VPRAVO od obsahu, tedy blíže vertikálnímu posuvníku. Mně osobně trvalo dost dlouho, než jsem se odhodlal to používat, ale dnes mi „kontextový sloupec VLEVO“ připadá takřka nepřirozený. Došel jsem k několika poznatkům:

  1. Čistě pocitově je vše NALEVO od obsahu jaksi „nešikovně přes ruku“. (Myš se mimovolně chytá posuvníku.)
  2. Obsah zarovnaný na praporek se kontextovými boxy umístěnými VPRAVO vizuálně „začistí“.
  3. Při čtení nemám problém dočíst konec řádku, ale při „skoku“ na začátek dalšího řádku je koncentrace zraku levými boxy mírně rušena.

Není to myšleno ani jako kritika současného webu ani jako trendové nutkání. Je to postřeh (možná dokonce jinde prodiskutovaný). Existuje snad nějaký průzkum těchto eventualit?

5. Martin Snížek | 6.3.2008, 23.01

Zajímalo by mě, co si Martin myslí o orientaci kontextových prvků a subnavigace VPRAVO od obsahu, tedy blíže vertikálnímu posuvníku.

Jak píšete – asi se dá říct, že lidé obecně čekají kontextové informace spíše v pravém sloupci, zatímco v levém očekávají menu a další prvky stejné na všech stránkách. Je to nejspíš tím, že jsou na to zvyklí z mnoha webů, je to vcelku rozšířená praktika.

Existuje snad nějaký průzkum těchto eventualit?

Kdysi jsem snad něco takového četl, matně si vzpomínám :-) Ale už to nenajdu.

6. Marian Matys | 7.3.2008, 11.11

Martine, posuzovat kvalitu svojich článků „sujektivně“ asi není to pravé ořechové.. Nechal bych to na čtenářích..

Přidat komentář

Diskuse již není aktuální, další komentáře tedy není možné přidávat. Pokud mi i přesto chcete sdělit svůj názor na článek, kontaktujte mě.

© Martin Snížek 2005-2018.   ISSN 1802-2103.