O mně     Twitter

ARCHIV – tento článek je již staršího data. Doufám, že mnoho myšlenek v něm je stále platných, avšak některé informace již mohou být zastaralé.  

Videa z přednášek v Googlu

20.3.2007

V Googlu dělají pro zaměstnance pravidelné přednášky zajímavých lidí z různých oblastí (ne jen internet). Videa z těchto přednášek jsou volně dostupná na Google Video a některé z nich opravdu stojí za to. Předkládám vám své poznámky ze dvou z nich.

Paradox volby

27.4.2006 mluvil v Google profesor Barry Schwartz z univerzity Swarthmore o paradoxu volby: The Paradox of Choice – Why More Is Less. Video si můžete přehrát rovnou na této stránce:

Pan Schwartz mluví o tom, že dnes máme ve všem spoustu možností, ať už se jedná o výběr auta, pojištění, investování peněz nebo jen nákup kukuřičných vloček v supermarketu – a že to ne vždy automaticky znamená výhodu pro nás. Zjistil také, že lidé jsou tímto množstvím možností paralyzováni, nedokáží se správně rozhodovat (často se nerozhodnou vůbec) a dokonce jsou ve většině případů ze svých rozhodnutí nešťastní – když si vybírali z tisíce možných investičních produktů, ví, že si nejspíše nevybrali nejlepší možnost.

Pro tvůrce webů, počítačových aplikací, ale i třeba podnikatele z toho vyplývá jedno: je potřeba lidem rozhodnutí neustále usnadňovat. Nutit je rozhodovat jen o důležitých věcech, předkládat jim jen důležité možnosti, v určité míře rozhodovat za ně a hlavně připravovat dobré výchozí volby pro případ, že člověk rozhodnutí neudělá (což je nejčastější případ).

Rozhodně vám ale doporučuji podívat se na video z přednášky, je tam spoustu zajímavých příkladů a výsledků z výzkumů.

Pokud by vás zaujala tato oblast, můžete si přečíst něco o behaviorální ekonomii a jejích zjištěních. V češtině vyšla na toto téma skvělá kniha Proč chytří lidé dělají hloupé chyby, když jde o peníze, kterou hezky přeložil Lukáš Vodička.

Seth Godin: Všichni marketéři lžou

Seth Godin je autor mnoha slavných knih o marketingu, ředitel internetové marketingové agentury a velmi populární prezentátor. V Googlu vystoupil 28.2.2006 s před­náškou All Marketers are Liars:

Vcelku dobře zde popisuje příčiny, proč uspěl Google:

  • skvělé nápady a technologie, které se rozšířily tím, že si je lidé doporučovali,
  • a geniální koncept Adwords, který umožňuje oslovovat inzerentům velmi dobře cílené potenciální zákazníky, a zároveň se zaměřuje na širokou masu inzerentů (long tail).

Dále mluví o důležitosti příběhu (story či message), který firma nebo produkt konzistentně sděluje svým zákazníkům. Ten by měl být natolik silný, aby přinutil lidi mluvit o produktu. Zajímavé je také srovnání tradičního modelu marketingu a reklamy s moderním nastupujícím modelem, který přináší internet (viz závěr přednášky).

A ještě jedna věc mě zaujala: Seth Godin tvrdí, že lidé na internetu nesurfují, ale užďibují si to, co je zajímá (používá anglické slovo poke). To je, myslím, to pravé slovo pro chování lidí na webu.

8 komentářů od čtenářů

 

Přidat komentář

1. JersyWoo | 20.3.2007, 8.49

Konečně po dlouhé době hodnotný článek. Děkuji za dobrý info. Není problém dostat lidi na website, ale pak je problém je tam udržet a uspokojit a v tom je každá rada drahá.

2. VS | 20.3.2007, 11.05

Kolikrát nemusí být na výběr z mnoha možností, aby měl člověk problémy s nerozhodností. Stačí dvě. Známý je paradox Buridanova osla, který si nebyl schopen vybrat ze dvou stejných kupek sena a proto chcípl hlady.
Mimochodem, na Buridanova osla často myslím, když sedím u vás v kanclu na WC. A co si pak musím doma vyslechnout od ženy...

3. Libor | 20.3.2007, 18.56

Myslím si, že "uždibování" není úplně to pravé slovo - pokud něco uždibnu, tak to na původním místě už není - což evidentně není případ brouzdání po internetu :) . A pokud se dívám na "poke" do slovníku, tak bych si z nabízených možností vybral spíš "hrabat se" nebo "prohrabávat se".

4. m.d. | 21.3.2007, 16.39

moc zajímavý videa
jen tak dál, houš´t a větší kapky

5. Petr | 27.3.2007, 16.23

Tak tento článek nemá chybu. Videa opravdu stojí za shlédnutí. Díky.

6. video | 3.4.2007, 0.06

To první video - paradox of Choice - mám moc rád, už jsem ho taky komentoval na blogu. Na to druhé se těším. Edukativní videa má moc pěkná trainspotter. Odakaz u mě na blogu vpravo, myslím, že něco jako trendspot.tv.

7. Kvakoš | 10.5.2007, 17.43

Já jsem to uždibování oproti brouzdání pochopil tak, že lidé NEPROCHÁZEJÍ systematicky všechny možnosti pro hledanou infoprmaci či výrobek, ale spokojí se s projitím jen velůmi velmi nepodstatné části světového webu.
Dám příklad - chtěl jsem ondyhle vyhledat kvalitní ubytování pro rodinku na víkend na kola v areálu Ldnického zámku nedaleko Břeclavi. Chtěl jsem pěkný rodinný penzion, hezky položený s kuchyňkou a malým pískovištěm pro moje nejmenší. Prvních pár odkazů z Google nabídlo pár ždibců, rozhodně ne všechny možnosti se všemi potřebnými informacemi. cca 120 minut jsem zdatně brouzdal po řadě databází až jsem vychytal několik desítek odkazů na reálně existující ubytovatele. Z nich jsem si už vybral se zapojením telefonu.
Tohle by běžný "brouzdař" nedokázal, vybral by si z max. prvních tří odkazů a skončil by.
Jeden z problémů u vyhledávání služeb (výrobků) vyhledávačem je ten, že vyhledávač neznámo proč dává přednost oklice před přímou cestou, to znamená, že hledám-li např penzion + Břeclav, nenabídne mě webové stránky penzionů v Břeclavi, ale internetové katalogy a seznamy s penziony. Chápal bych to, kdybych hledal slova penzion + katalog. Vyhledávače prostě ještě nerozumí tomuto malému rozdílu. Vyhledávač by měl tvrdě rozlišit mezi reálnou službou a vyhledáním reálné služby. To je přece naprosto zásadní.
Jaký máte názor Vy ?

8. Razer | 7.6.2007, 15.23

Každopádně velmi zajímavá videa, líbí se mi třeba ta část s mobilním telefonem, nebo plastikou, je dobré se na to moct podívat alespoň takhle z domova když už to nemáme v práci, dobrý článek jen tak dál.

S tím uždibováním jde myslím spíš o smysl než o doslovný překlad a celkem to vystihuje jádro pudla.

Přidat komentář

Diskuse již není aktuální, další komentáře tedy není možné přidávat. Pokud mi i přesto chcete sdělit svůj názor na článek, kontaktujte mě.

© Martin Snížek 2005-2019.   ISSN 1802-2103.