ARCHIV – tento článek je již staršího data. Doufám, že mnoho myšlenek v něm je stále platných, avšak některé informace již mohou být zastaralé.
24.8.2007
Weboví tvůrci někdy využívají dynamická menu v dobré víře – myslí si, že tím uživateli pomohou, urychlí a usnadní mu pohyb po webu. Není to tak ale úplně pravda.
Nejprve bych přesněji vymezil, co myslím tím dynamickým menu. Web má v takovém případě obvykle klasickou navigační lištu s odkazy – pokud ale uživatel umístí kurzor myši na jeden z odkazů, objeví se pod ním hned podmenu patřící k dané sekci webu. V poslední době se podobné menu objevilo např. na webu Symbia.
Tvrdí se (ano, četl jsem to již dříve a nechce se mi hledat příslušné odkazy), že člověk je schopen najednou vnímat a porovnávat pouze kolem 7 variant (čehokoliv). A v tom je jádro věci. S dynamickým menu nutíte uživatele porovnávat najednou přibližně 7× více variant, než odpovídá jeho schopnostem, což může způsobit frustraci uživatele, zmatení, ztracení se na webu či rovnou odchod z něj.
Kromě toho není dynamické menu dobré ani z hlediska SEO. Sekundárně vede dynamické menu také k tomu, že se tolik nevěnujete návrhu optimální struktury webu.
Daleko logičtějším postupem je nechat uživatele vybrat vždy z menšího množství variant, víckrát za sebou – napřed z hlavního menu a potom z jednotlivých podmenu. Tedy nepoužívat dynamická menu. Ta jsou vhodná pouze pro weby, které využívá většina uživatelů opakovaně, často a v celé jejich šíři – (např. intranety, některé komunitní weby či portály). U těchto webů může dynamické menu velmi zrychlit pohyb uživatele, ale jen v tom případě, že už je s webem obeznámen.
A co kombinace, komu se nelíbí dynamické menu, může použít boční lištu, případně odkazy v článku či související odkazy umístěné pod článkem?
Osobně s tím experimentuji na svém webu a vypadá, že navštěvníci využívají obojí, ale mám jen malý vzorek na pozorování. Navíc nedělám uživatelská testování atd...
Tak nevím, v článku vidím 2 zásadní chyby:
1, Nikdo přece nemá zároveň rozbalená všechna menu (7 x 7) - funguje to ve dvou krocích (7 + 7). Uživatel si nejdříve vybere jednu položku z horizontálního pruhu, třeba "Produkty". V tu chvíli už ví, že je na produktech a ostatním položkám z horizontálního menu nevěnuje pozornost - hledá si daný produkt zase z těch 7 "optimálních" položek.
2, Z hlediska SEO může být někdy naopak dynamické menu výhodou. Tedy pokud je potřeba plochá struktura (typicky u málo konkurenčních oborů nebo pokud projekt cílí na velké množství frází). A u ostatních webů pak přece není problém vypisovat dynamické menu javascritpem.
Shodou okolností máme na webu stejné menu, tak mám oba jmenované problémy vyzkoušené i v praxi.
3. Martin Snížek | 24.8.2007, 14.28
ad [1] Uživatelé si vědomě nevyberou jednu z možností. Budou prostě používat to, co je výraznější.
ad [2] K první námitce bych řekl, že většina hierarchií na webu není tak jednoznačných, aby v nich uživatelé našli to, co chtějí, na první pokus, nebo si aspoň byli jednoznačně jistí umístěním. Pokud uživatelé navíc jsou v módu prohlížení, bez jednoznačného cíle, tak ani nehledají jednu konkrétní stránku, a je to ještě horší. Výběr tedy opravdu je ze 7x7 položek.
K druhé námitce - mohl byste prosím uvést nějaký obor, kde to takto funguje?
ad [3]:
K první námitce - jasně, ale o to rychleji pak přece mohou dojít k cíli, dáme-li jim možnost projít celou hlavní strukturu webu bez jediného kliku. Proces procházení jednotlivých stránek přes rozcestníky je přece totéž jako prohlížení toho menu. Jenom to menu je rychlejší a nehrozí, že se návštěvník ztratí.
K druhé námitce - v podstatě skoro celý sektor zemědělství, hodně oborů ze sektoru průmyslové výroby a nakonec i některé služby. Oblast nefiremních webů bude ještě širší. Nebo případy, kdy nelze prodávaný produkt či službu popsat jedním typickým způsobem. Naopak z těch konkurenčních oborů sem patří všechny případy, kdy se nevyplatí optimalizovat na ty hlavní konkurenční fráze (třeba proto, že by to bylo moc drahé), kdy se zkrátka spíše zaměřujeme na long tail.
Tento clanek - http://www.ibm.com/developerworks/ibm/library/i-osource8/ - popisuje jak vytvorit dynamicke menu pouze pomoci CSS. Vsechny polozky menu jsou vzdy pritomne, ale neaktivni polozky jsou "neviditelne", skryte pomoci CSS. Z hlediska SEO jde tedy o jedno hlavni menu s plochou structurou. Jake postupy pouzivate na vytvoreni dynamickeho menu vy?
6. myf | 24.8.2007, 17.50
K tématu mě napadá ještě jedna otázka: máte někdo konkrétní zkušenost s nějakým dynamickým ('drop-down') menu, které by se dobře ovládalo klávesnicí? Před časem jsem hledal nějaké "accessible drop-down menu" a zvěděl jsem, že vyrobit takové lze, nicméně se to nemůže obejít bez poměrně značného skriptování a i tak jsem na nic co by mne dokonale nadchlo nenarazil.
Nebýt všudypřítomných dropdownů, pomalu bych se {velice rád} obešel bez myši. (Bod pro statická menu!)
Osobně si myslím (přesně jak článek dokazuje), že pokud chce uživatel zřít strukturu stránek v celé své šíři, měla by mu posloužit spíše "mapa stránek", nikoli menu. (Mimochodem, linkované Symbio má na své "textové variantě" mapy stránek text stránek stejně pře-SWFObject-ován. Myslím že zrovna tam by i lidé s nainstalovaným flashem přivítali spíše klasický strom.)
7. Rk | 24.8.2007, 19.03
Nejhorší dynamické menu má SHKU.sk, tam je to opravdu neskutečně otravné.
[6] Pokud nadřazené menu funguje zároveň jako odkaz, tak se můžeš navigovat úplně stejně, jako kdyby to rozbalovací nebylo. Prostě si na to najedeš (shift/ctrl)-šipkama (v Opeře) nebo se protabuješ (IE/Firefox) a Enter.
Pak je pro tebe daný dropdown stejně použitelný, jako kdyby tam bylo statické menu. Žádný bod pro statické.
9. Jan Brašna | 25.8.2007, 22.12
K tomu jen přidám 2r starý postřeh: http://www.janbrasna.com/clank … ouzitelnost-vysuvnych-menu/
[10] Také většinou nefungují bez myši atd. Právě proto se vždy dělají tak, že nadřazená položka je zároveň odkazem na stránku, kde je vypsán rozcestník na podstránky. Jak už to tu ostatně psal LLook. Žádný bod pro statická :-)
[12] Jasně, pak kvůli tomu ale nezatracujme dynamická menu, zatraťme raději neschopné webdesignéry.
14. Hermit | 26.8.2007, 20.38
1. at se to muze zdat divne, tak uzivateli je sumak jestli je menu dynamicke, pokud
a) menu nemizne prilis rychle (uzivatele, prevazne starsi, nejak stale nezvladaji ovladat mys/touchpad tak jako mladsi)
b) je snadno ovladatelne (mys/klavesnice)
c) z menu lze zjisti logickou strukturu webu
d) dynamicke menu (skryte polozky) nepatri mezi primarni navigaci (dulezite polozky)
2. z toho plyne
a) dynamicka menu, ano, ale s mirou
b) kdyz uz jsem v sekci, tak je nesmyslene pro pohyb v teto sekci neustale muset najizdet na menu
c) dynamicke menu se nema vetvit az na 3. uroven
d) pocet polozek v rozbalenem menu by nemel presahnout pocet 5 (moji testovani uzivatele nejak nemaji kratkodobou pamet)
e) hlavni (prvni) polozka menu vzdy vede na rozcestnik
15. maestorm | 27.8.2007, 11.28
"V jednoduchosti je síla" a podle mého v případě dynamických menu toto přísloví zcela souhlasí...
16. Pavel Jaroš | 28.8.2007, 7.23
Trošku v tom vídím paralelu s novými MS Office 2007, kde byla hlavní nabídka (tedy to, čemu ty říkáš dynamické menu) kompletně odstraněna a nahrazena tzv. ribbony čili založkami s jednotlivými funkcemi (které byli původně v hlavním menu). Byla tedy zvolena koncepce vícekrokového výběru z méně variant. Musím uznat, že to funguje vcelku dobře, ale mě přece jen více vyhovuje, když si můžu vybrat. Kombinaci obojího má již nějaký ten pátek např. Dreamweaver a funguje to výborně, ale je zase fakt, že jeho cílový uživatelé patří do trošku jiné skupiny než, o které tu píšeš...
17. Vladimír Saur | 28.8.2007, 15.59
ad [2]: Málo konkurenční obor ani cílení na velké množství frází nejsou rozhodně argumentem ke vhodnosti ploché struktury na webu. Konkurenčnost oboru ani množství frází samo o sobě neříká nic o konkurenčnosti jednotlivých frází/skupin frází, což je právě ten faktor, který při rozhodování o volbě struktury je třeba brát v úvahu. Obory, ve kterých mají všechny uvažované klíčové fráze podobnou konkurenčnost, jsou spíše výjimkou, a proto jsou výjimkou i weby, na které se plochá struktura navigace hodí. V paměti mám jen jeden web, kde plochá struktura nevadila, a to byl web prodávající jeden produkt s velmi silnými offpage faktory směřujícími na úvodní stránku.
ad [17]: Ano, přesně tak jsem to myslel. Pochopitelně, pokud projekt cílí na velké množství frází, budou pravděpodobně málo konkurenční.
Ohledně té podobné konkurenčnosti frází: spíše nás zajímá, zda jsou fráze za daných podmínek vůbec v dosahu daného projektu, tj. zda se na danou frázi web za daných podmínek dokáže umístit v SERP. Neboť jestliže se web s plochou strukturou umisťuje na středně konkurenční fráze, pak se umisťuje i na málo konkureční.
V Seo bych zásadní problém neviděl to se dá nějak zařídit, to samé s přehledností jen bych to nepřeháněl s obsáhlostí rozbalovaného menu 3-6 voleb v každé podnabídce maximálně jinak se opravdu stane to že se v tom návštěvník ztratí.
Ovšem variantu kdy se vybírá opakovaně z malého počtu možností jak navrhuje autor není dle mě radno aplikovat pokud by měl pro dosažení cíle kliknout více jak 4x! Poté nastupuje u čtenáře frustrace že jeho snažení stále nikam nevede a ztrácí se.
Diskuse již není aktuální, další komentáře tedy není možné přidávat. Pokud mi i přesto chcete sdělit svůj názor na článek, kontaktujte mě.
© Martin Snížek 2005-2023. ISSN 1802-2103.