Aktuální sekce: Weblog

Přeskočit na menu

Komentáře k článku
Jak navrhnout dobře použitelná URL

RSS komentářů

Přidat komentář

 

1. Ja On | 16.2.2006, 9.24

Dovolím si nesouhlasit se Základním požadavkem na URL č.4 - Psané malými písmeny. Já osobně lépe přečtu a zapamatuju "www.JakPsatWeb.cz" než "www.jakpsatweb.cz".

2. Hellish | 16.2.2006, 9.27 E-mail autora komentáře č. 2 Web autora komentáře č. 2

Další skvělý článek, díky.

Jen k tomu používání kategorií - neviděl bych to tak striktně. Pokud jde např. o zboží v internetovém obchodě, tam je to jasné - není vhodné používat kategorii v url, neboť ta se může časem přejmenovat, nemluvě o tom, že zboží může patřit do více kategorií. Ale jsou kategorie, které jsou "dostatečně pevné", takže nehrozí do budoucna ani jejich přejmenování ani zrušení. Příkladem budiž váš web - např. kategorie "články", která se objevuje i ve vašich url...

3. Petr Stříbný | 16.2.2006, 9.54 Web autora komentáře č. 3

Víceméně souhlas ve všem, ale upřednostňování adres s www bych neviděl zase tak super. Máte pravdu, že spousta uživatelů před jakoukoli adresu to www napíše, ale tím spíše by měli zjistit nepotřebnost těchto písmen (samozdřejmě ne všude). Vedlo by to pak k zmenšení URL adresy, což považuju za lepší možnost. Pokud bych psal adresu na billboard, tak bych tam www nechal, aby bylo jasné, že se o URL jedná - to však neznamená, že pak z www nemůžu přesměrovávat na verzi bez www.

Asi úhel pohledu, věc názoru. (http://no-www.org/)

4. Jan Bien | 16.2.2006, 10.16 Web autora komentáře č. 4

Ahoj Martine, pěkně článek, praktické shrnutí. Mám jen tři drobné poznámečky:

1. slovo1_slovo2 považují výhledávače jako jedno dlouhé slovo (podtržítko ignorují) ... do závorky bych napsal spíše: podtržítko nepovažují za oddělovač slov, ale tento znak je součástí slov. Tvá formulace "podtržítko ignorují" je IMHO nevhodná a zavádající.

2. U krátkých URL mluvíš o výhodě, že si ji uživatelé zapamatují a spíše použijí. No, upřímně, ruku na srdce, Tobě toto uživatelské chování přijde pravděpodobné, nebo máš dokonce v tomto směru nějakou svou zkušenost? Že by někdo psal přímo celou adresu (nejen doménu, ale i tu cestu) považuji já osobně za možné jen v případě, že ta celá adresa bude napsaná někde v novinách (nebo jiné tištěné reklamně). Pak by samozřejmě bylo vhodné, aby byla adresa co nejsnadněji přepsatelná, tedy i co nejkratší. Ale že by si ji uživatel zapamatoval a pak celou znovu psal, s tím jsem se ještě nesetkal.

3. Radíš neuvádět strukturu webu. Dříve bych Ti oponoval, dnes asi s Tebou budu spíše souhlasit. Ne proto, že se struktura časem mění (to je pak chyba web architekta, nebo ne?) ale když nějaké uživatele sleduji, tak zjišťuji, že vůbec nemají pojem o tom, jak se skládá adresa URL a je pro ně tedy z hlediska navigace nepoužitelná. Dříve jsem se domníval, že uživatelé sledují kam odkaz míří, jak je vnořen, apod... Ale to dělám opravdu jen já, a přiznám se, že mám, adresy které korespondují se strukturou webu, rád. ;)

5. Martin Snížek | 16.2.2006, 10.30

[4] Ahoj, vezmu to po bodech:

1. To jsem nevěděl, opravdu jsem myslel, že ho vypouštějí. Praktický význam ale je v podstatě stejný.

2. Také jsem odmítal, že by uživatelé mohli URL vůbec nějak využívat, ale byl jsem někdy docela překvapen. Nejde mi ani tak o to, že by člověk přepisoval celé URL, ale že pochopí v URL jistý systém a bude schopen je sám odvozovat. Třeba já, když se potřebuju podívat na dokumentaci nějaké funkce PHP, tak automaticky píšu do adresního řádku php.net/funkce.

3. Ani nejlepší architekt webu nenavrhne navždy platnou strukturu, to by musel věštit z kříšťálové koule. Časem se změní struktura služeb firmy, přesunou se priority, přijde nová obchodní strategie, objeví se zásaní nové poznatky v oboru, lépe se odhalí chování uživatelů atd. Dopředu se to většinou odhadnout nedá, proto se tak jednou za dva roky musí udělat redesign...

6. Marty | 16.2.2006, 10.38 E-mail autora komentáře č. 6 Web autora komentáře č. 6

Celkem pěkný článek, občas bych s něčím nesouhlasil, ale vše bylo víceméně již řečeno v komentářích výše.

Jen bych ještě dodal k těm špatně dostupným znakům, že je dobré se vyvarovat i číslic. A některé servery můžou mít s používáním "_" i problémy (můj případ).

7. Michal Škrabálek | 16.2.2006, 10.40 Web autora komentáře č. 7

Příjemné shrnutí poměrně známých skutečností. Takových článků by mělo vycházet více, ať lidé mají informace hezky po ruce.

8. llook | 16.2.2006, 14.50 E-mail autora komentáře č. 8 Web autora komentáře č. 8

Nesouhlasil bych s tím obchodem. Obchod není jen katalog zboží, pokud bude struktura doména/název-produktu, jak bude vypadat adresa pro nákupní vozík, statistiky, seznam zboží v kategorii apod.?

9. tonyk | 16.2.2006, 14.57 E-mail autora komentáře č. 9 Web autora komentáře č. 9

Marty, proč si myslíte, že je dobré se vyvarovat i číslic? Uživatel při psaní s tím problém nemá a vyhledávač by snad problém také mít neměl. Jediné co mě napadá je, že to snižuje hustotu klíčových slov v URL. Nebo máte ještě nějaký další důvod proč čísla nepoužívat?

10. XThom | 16.2.2006, 15.02 Web autora komentáře č. 10

Uvádzať štruktúru stránky je zase vhodné z hľadiska "rýchlej" navigácie. V Opere je obsiahnuté (pre Firefox existuje rozšírenie) tlačidlo pre skok o úroveň vyššie, ktoré odmaže poslednú časť URL s lomítkom a návštevník sa tak dostane akoby na adresár vyššej úrovne. Samozrejme za predpokladu, ze autor stránky na to myslel a napr. v prípade e-shopu funguje ako /hardware/hdd/externe/, /hardware/hdd/ tak aj /hardware/.

11. dgx | 16.2.2006, 15.12 Web autora komentáře č. 11

Určitá struktura je důležitá kvůli možným kolizním stavům. Například obchod prodávající sportovní potřeby a mající

- kategorii "BASKET" se zbožím souvisejícím s basketbalem
- ve zboží míč s názvem "BASKET"
- na ve struktuře webu stránku "basket" zobrazující obsah košíku

12. Martin Snížek | 16.2.2006, 16.31

ad [8], [11]: Není to pravda. Můžete si vytvořit interní pravidlo, že na example.com/produkt bude vždy produkt, zatímco všechny ostatní stránky budou na example.com/s/stranka, kategorie mohou být na example.com/kat/kategorie.

[10] Myslím, že zahrnutí kategorií do URL přece jen přinese více škody než užitku :-)

13. Jiří Sekera | 16.2.2006, 17.19 E-mail autora komentáře č. 13 Web autora komentáře č. 13

Používejte variantu domény s www - stále se opakující téma. Myslím, že Vilém Málek a Radek Hulán k němu napsali už dost a dost.

Lomítka na konci - Pokud vím, tak v případě adresářů je lomítko na konci dle RFC povinné. Osobně dokumenty preferuji spíš jako adresáře (pro budoucí rozšiřitelnost).

Neuvádějte v URL strukturu webu - Pokud je správně navržená, není důvod...? Nepoužíval bych v tom případě v URL text relevantní k cílové stránce. :)

14. Shaman | 16.2.2006, 17.45 Web autora komentáře č. 14

Článek je obsáhlý a je dobře, že opakuje známá fakta. Nesouhlasím však se třemi body:

#1, "Neuvádějte v URL strukturu webu"
Vnímám URL jako jeden z navigačních prvků webu, právě proto bych naopak doporučoval URL stavět podle struktury webu.

Ať už kvůli pokročilejším uživatelům, kteří odmazáváním různých částí očekávají, že se dostanou o úroveň výše (nemám to povtvrzené žádným statisticky významným výzkumem, pouze odpozorované). Nebo kvůli prohlížečům, které toto ještě usnadňují (např. Opera CTRL + Backspace). A důvodem konečně může být i SEO (možnost vložit další slova do URL, aniž by to vyheldavačům mohlo vadit).

A důvody proti? Mají IMHO malou váhu. Struktura by rozhodně měněna být neměla (jak již píše Jan Bien) a je-li občas nutné ji pozměnit (např. při zmiňovaném redesignu), není problém stará URL přesměrovat - stejně jako to doporučujete u článků.

Zkrátka mi připadá škoda odepřít uživateli takovýto významný navigační prvek, srovnatelný s drobečkovou navigací.

#2, "Žádné přípony souborů a jména technologií"
Možná opět subjektivní názor, ale připadá mi, že pokud URL stránky končí lomítkem, lze z toho vyvodit, že se nacházím v nějaké kategorii, kde budou další články - tím zkrátka odlišuji adresář od souboru (či jejich virtuálních mirorů). Zbývá zmiňovaný problém s přechodem na jinou skriptovací technologii, ale ten lze opět řešit přesměrováním (nebo se snažím rovnou používat knocovku *.htm, která je neutrální)

#3, "Jaká URL zvolit pro hlavní obsah"
Výhrady vyplývají z výše uvedeného. Při vzniku výhody malinko lepší zapamatovatelnosti (při dvou dobře a krátce pojmenovaných kategoriích však url nebude méně zapamatovatelná) zanikají výhody ostatní (zmíněné výše) a hlavně tím zbytečně opět ubíráme pro některé uživatele důležitý navigační prvek.

15. dgx | 16.2.2006, 19.52 Web autora komentáře č. 15

[12] to je pravda přesně do chvíle, než se do databáze zařadí produkt "kat" nebo "s". Dívám se na to samozřejmě obecně.

16. Vilém Málek | 16.2.2006, 22.08 Web autora komentáře č. 16

Osobně preferuji ortodoxní Cool URIs s lomítkem na konci. Jaká je výhoda "bezlomítkových" URL? Jsou o jeden znak kratší. Jaká je výhoda "lomítkových" URL? Mohu je emulovat několika různými způsoby i bez složité technologie typu mod_rewrite či redirectoru, nepůsobí problémy v případě ztráty hlavičky (kdy se s bezlomítkovou adresou začne zacházet jako se souborem neznámého typu místo HTML) a tak dále a tak podobně. Především však u lomítkového URL poznám, kde končí. A to je pro mně naprosto extrémně ta nejdůležitější věc, protože si jako uživatel mohu být jist, že mám URL celé a nic mi nechybí (třeba v mailu, ICQ, někde na plakátu a podobně ;-)

17. Jiří Sekera | 17.2.2006, 11.08 E-mail autora komentáře č. 17 Web autora komentáře č. 17

Ono je taky dobré zamyslet se, jak bude web vypadat v offline verzi. V ní už má tvar /2006/11/21/ velký význam!

18. Martin Snížek | 17.2.2006, 11.24

Ad lomítka na konci - jasně, dají se tam potom použít i klasické adresáře. Ale popravdě řečeno, myslíte, že toto chování ještě někdy budete potřebovat, když už jednou použijete aplikaci? To mi přijde spíš jako paranoia. Stejná paranoia, jako případ ztráty hlavičky nebo offline verze webu (jak dlouho tu s námi ještě budou?).

Ad struktura webu v URL - přesměrování mezi několika verzemi URL v případě více změn struktury, to bych nechtěl vidět :-) A argument, že se struktura nemění, to platí jen v pár případech, ve většině se bez změny po nějaké době prostě neobejdete.

[15] To je pravda, ale myslím, že se dá snadno zabránit používání produktů "s" a "kat" v CMS a ani se tím nepřipravujeme o žádnou výhodu. :-)

19. Vilém Málek | 17.2.2006, 13.43 Web autora komentáře č. 19

[18] I v době "moderních" CMS je člověk občas vděčný za docela obyčejné adresáře. Třeba právě když je zapotřebí něco, co ten velemoderní CMS neumí ;-)

20. Shaman | 17.2.2006, 13.53 Web autora komentáře č. 20

[18] Proč "mezi několika cerzemi URL"? Jedna je vždy ta správná a na ní přesměrovávám ze všech špatných... Nevidím žádný problém.

21. Michal Krutiš | 17.2.2006, 16.02 Web autora komentáře č. 21

Ahoj Martine, musím se připojit k těm, co zastávají názor dávat "do URL strukturu webu".

Tedy poku budu mluvit o nějakém webu, který musí bojovat s vyšší konkurenčností. Obecně je to u eshopů.

Tím, že do url dostanu názvy rubrik, dostanu tam i klíčová slova. Jsou to "obecná klíčová slova", která mají ve vyhledávačích největší konkurenci a na webu se jim musí dát velmi veký prostor. Například ledničky, pračky, mobily, apod.

Ale nejspíše si u tohto pravidla eshop nemyslel. Asi nikdy nebudu chtít nějaký konkrétní typ pračky zařadit do jiného typu zboží. I když pokud bych použil příliš konkrétní URL typu www.example.com/bile-zbozi/pracky/calex/vestavene/cerne/typ-pracky/ tak bych s pri prestave webu problem mit mohl. Ale u www.example.com/pracky/typ-pracky/ to bude v pohodě.

Ale umím si představit weby, kde by se tvé pravidlo dalo uplatnit.

22. Jan Brašna | 17.2.2006, 20.49 Web autora komentáře č. 22

Lomítka: Už jsem o tom plkal několikrát, ale spíš asi nadhodím jen to nejstručnější - ve struktuře (ano, jsem pro strukturu!) máš bod, kdy budeš URI "vnořovat" - pak se ti jednou dané URI chová jako soubor, podruhé jako adresář, a to je to, co mi na tom nesedí. Ať už se odprostím od filesystémového uspořádání sebevíc, jsou určité očekávané zvyklosti (nemluvě o RFC), které definují jisté chování z URI a toho se snažím držet.

Ad /s/ a /kat/: To je ale dost nesystémové, nemyslíš? A i tak to JE kategorizace, alespoň po stránce rozlišení typu obsahu. A dle mého evidentně špatná. Pak bys měl mít podobnou hierarchii po celé šíři sídla.

23. Martin Snížek | 18.2.2006, 0.14

Ty ledničky a pračky jsou asi trochu jiným příkladem. Je to něco podobného, jako když tady na webu používám v URL clanky a weblog, taky je to jistá kategorizace, ale jen základní, která se nezmění. Ale díky za přínosný komentář.

Ad /s/ a /kat/: Moc jsem asi nepochopil, co jsi chtěl napsat. Ale co se týče systémovosti, já mám systém taky rád, ale v použitelnosti je imho dobré od něj někdy ustoupit ve prospěch co největší jednoduchosti. Tzn. na co udržovat v URL systém /typ-stránky/id-stránky, když pro ty nejčastější stránky můžu použít jen /id-stránky? Systematičtější je to první, ale to druhé je použitelnější a tedy lépe plní můj cíl (udělat web co nejpoužitelnější). Systémovost je jenom moje subjektivní touha, od té se musím v tomto případě odprostit.

24. Kdosi | 18.2.2006, 17.05

Necet sem komentare, ale treba autor se svymi clanky neridi, bo clanek je pod http://www.snizekweb.cz/clanky/pouzitelna-url/ a nikoliv pod http://www.snizekweb.cz/pouzitelna-url/ jak uvadi jako nelepsi moznost.

25. Martin Snížek | 18.2.2006, 17.55

[24] Ano, to je pravda :-)

26. Petr Stříbný | 24.2.2006, 23.42 Web autora komentáře č. 26

Navíc stačí vynechat lomítko a je malér ;) Myslím, že tohle není zrovna nejlepší řešení..

27. Tomáš Tintěra | 27.2.2006, 9.26

Dovolím si zde prezentovat pohled autora web aplikací. (Jiných než redakčních systémů)

Na úvod odbočka. Na svých webech se tomu snažím dělat použitelná URL. Zhruba tak jak je prezentováno vv článku. Ale jen pokud je to levné.

<b>A teď k věci</b>Spíš by mě zajímala statistika, jaký podíl obyvatel webu umí udělat a použít bookmark na konkrétní stránku. Věřím, že zdejš čtenáři všichni, ale co jsem si všim, tak kupa lidí bookmarkuje prostě hlavní stránku.

U web aplikací to platí ještě méně. Integruju jeden katalog už do třetiho e-shopu. A a je to druhý, ktery používa FRAMES, kde je v prohlížeči zobrazeno jen jedno URL. Na jednotlivé stránky shopu či katalogu pak vůbec nejde udělat bookmark.

Lidi mají rádi věci, které fungují vždy. A bohužel, díky výše uvedeným webům a jejich majitelům, tomu tak u web aplikaček stále není.

Tomáš Tintěra

28. Martin | 18.7.2006, 9.48 Web autora komentáře č. 28

Dobrý článek. Několik připomínek:
URL bez "www." jsou o čtyři zbytečné znaky kratší. Preferuji je, uvádím je a přesměrovávám na ně.
Pan Snížek doporučuje se zbavit číselných identifikátorů v URL. Například Google News, má-li váš web zahrnout do svých zdrojů, požaduje, aby se v URL jednoznačný číselný identifikátor naopak vyskytoval. Je to specifický požadavek, ale pravidlo tudíž neplatí zcela obecně.

29. Jiří Lysek | 20.12.2006, 0.52 E-mail autora komentáře č. 29 Web autora komentáře č. 29

Užižečný a hezký článek.
[28]. asi bych tam nechával to www a nepřesměrovával na doménu bez www. Nevím mnoho uživatelů to píše tak proč jim to brát když si už dají tu námahu se psaním těch písmenek.

30. Martin Snížek | 20.12.2006, 23.47

Ad URL bez www: Lidé považují tuto předponu za integrální součást URL adresy, proto je lepší ji používat.

31. Honza | 29.12.2006, 12.37 Web autora komentáře č. 31

Souhlasím s komentářem 30.

32. Petr Hejda | 8.3.2007, 16.13 E-mail autora komentáře č. 32 Web autora komentáře č. 32

Trošku pozdě, ale přeci. Velmi zajímavý článek, akorát bych se spíše přiklonil k názoru, že čím robusnější www aplikace tím je více důležité prezentovat vnitřní architekturu ve struktuře URL. Aplikace dostane jednoznačný tvar jak v backendu tak ve frontendu, odpadne mnoho aplikační (ne)logiky. Z hlediska navigace je to obdobná snaha jako nasazení drobečkové navigace nebo mapy stránek, ale to lze vnímat jako doplňkový efekt. Problémy s přesunem či rušení složek je spíše věc celkového návrhu.

Přidat komentář

Diskuse již není aktuální, další komentáře tedy není možné přidávat. Pokud mi i přesto chcete sdělit svůj názor na článek, kontaktujte mě.

Nové články přes RSS/e-mail

Optimics - měření a optimalizace webu

V roce 2009 jsem založil firmu Optimics – měření a optimalizace webu.

Weblog

Pravidelné krátké i delší články pro manažery, majitele a tvůrce webů. Hlavními tématy jsou návrh a řízení webu, zvyšování obchodní účinnosti webu, uživatelská přívětivost (použitelnost), internetový marketing, SEO a informační architektura.

Články by vám měly pomáhat tvořit weby, které plní své cíle – tedy především vydělávají.

Autorem článků je Martin Snížek, webový konzultant. Více o mně »

Krátce (twitter)

→ Co dělat spíš - analýzu použitelnost nebo uživatelské testování? Zajímavý pohled: http://bit.ly/9XpwG0

→ Segmentace návštěvníků jednoduše pomocí Google Analytics, Google Website Optimizer a BTBuckets: http://bit.ly/5AFTNo (via @paveljasek)

→ Reklama vs. direct marketing: http://bit.ly/735RKC (můžete si dosadit třeba i "klasickou komunikaci" a "search marketing").

→ Asynchronní kód GA bych radši nepoužíval. Hrozný bordel v zápisu eventů a custom proměnných za to podle mě nestojí.

Více na Twitteru (RSS)

Vyhledávání

© Martin Snížek 2005-2012

Snizekweb.cz – Martin Snížek o webdesignu. Běží na vlastním CMS.

ISSN 1802-2103

Vybírám z nejlepších článků:

Jak měřit offline konverze

Přibližně 40 % konverzí se neuskuteční přes web, ale přes telefon, e-mail či přes kamennou pobočku. To způsobuje zkreslení obchodních výsledků webu i chybné posuzování propagačních kanálů. Přečtěte si o 6 způsobech, jak tyto konverze měřit jako webové!